Na kopci Hradištěk stával hrad krutého loupežníka Chotěše, Jenž byl dopaden a za své činy potrestán. uvázali ho ke sloupu, se kterým časem splynul a proměnil se v kámen s podivnou prosící rukou. Jednou kolem něj spěchal sirotek a nad dlaní se smiloval. Vložil do ní malý penízek a pronesl: „Až tudy půjdu zase, vrátíš mi ho.” Když mladík po čase přišel, vyrůstal už z kamene keř obsypaný kuličkami. Hrozny byly tak sladké, že je lidé začali hojně pěstovat. Keř urovnal Chotěšovu vinu, a tak se nápoj z jeho plodů nazývá dodnes víno.