Soutěsky na Kamenici byly dlouhou dobu velkou překážkou, jež museli obyvatelé obcí Mezná a Vysoká Lípa překonávat na cestě do kostela v Růžové. Řeka sloužila také jako zdroj obživy; rybáři v ní chytali pstruhy a lososy a dřevaři proudu využívali pro plavení dříví. Teprve koncem 19. století byla Kamenice prozkoumána a vznikla tradice využití soutěsek pro turistiku, o což se zasloužil kníže Edmund Clary-Aldringen. Roku 1890 byla otevřena asi 500 m dlouhá Edmundova soutěska (Tichá soutěska) a roku 1898 soutěska Divoká.